Na druhém konci světa

27. 12. 2017 | † 31. 12. 2017 | kód autora: 7SC

 Připdá mi to, jako vzdálená událost. Jako by se to stalo v minulém století. Někde daleko, možná i nikde. Ve vzdáleném kraji. Mimo náš svět. Proběhlo to včera. I když byla zima, koukala jsem se z okna, usrkávala kakao, koukala se na pohádky. Chtěla jsem si prostě dopřát odpočinek. No a když byl konec asi páté pohádky, podívala jsem se z okna. Málem jsem upustila hrnek s kakaem když jsem to spatřila. Bylo to kouzelné a tajemné. Prostě jsem to viděla. Kdyby to viděl někdo jiný, nejspíš by nevěřil, ale já jsem tomu prostě nechtěla věřit taky. Položila jsem hrnek s kakaem na stůl, a koukala jsem se do okna, že mi málem oči vypadly z důlků. Než jsem se ale podívala, začal mi někdo házet kamínky do okna. Přistoupila jsem k oknu. Otevřela jsem ho, a tam stál. Moje životní láska. Stál tam, v ruce dřžel dárek. Neviděli jsme se už dva měsíce. Odletěl do Ameriky. Stál tam, a pokaždé, když jsem pohlédla do jeho očí, věděla jsem, že jsem mu také chyběla. Pozdravil mě, a šel dovnitř do tepla. V obýváku stál ještě stromeček. Měli jsme jedličku. Na ní bylo strašně moc ozdob. Přišel, dlouho jsme se obímali. Až potom jsme si pořádně popovídali. Opravdu v ten moment jsem si připadala, jako na druhém konci světa. Vůbec mi nenapsal, že přijede a já byla tak překvapená a potěšená, že je tady. Myslela jsem, že přijede až za dlouho.

 

 

Vánoce jsou opravdu kouzelné.


Zobrazit další články tohoto autora

Související články

Copyright © 2008-2018 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.